Po roce 1860 se množily případy stále častějších požárů a to vedlo k tomu, že byl v prosinci roku 1868 založen Sbor dobrovolných hasičů. Až do té doby to bylo s hašením požárů velmi špatné. Na dvoře statku stála stará stříkačka podle dřívějšího systému bez hadic. Voda se k ní musela přinášet ve kbelících a lila se dovnitř. Čerpadlo fungovalo ztěžka a proud vody, který stříkal při pumpování ze stříkačky, dosahoval pouze několik metrů daleko. Háků a požárních žebříků bylo nedostatečné množství. Lidé, kteří se při vypuknutí požáru seběhli, museli být požádáni a často nuceni, aby pomohli pumpovat a aby přinášeli ke stříkačce vodu. První cvičnou věž (na nácvik šplhání do poschodí s pomocí žebříku) postavili v roce 1872 poblíž Mlýnského potoka na levém břehu Jeřice. V roce 1880 byla věž při povodni silně poškozena a v roce 1882 převrácena silným větrem. Ve stejném roce byla vedle věže na sušení hadic postavena nová cvičná věž. Během dalších let se novoveský hasičský sbor početně rozrostl natolik, že vznikly v obci čtyři požární skupiny: na Růžku, ve střední části obce, v horní části obce a na Mlýnici. To si vyžádalo postavení další věže na sušení hadic na Růžku, v horní části vesnice a na Mlýnici. Bylo nutno obstarat také další hasicí zařízení. V historii obce by toto zaplnilo mnoho stránek, kdybychom chtěli zachytit všechny záchranné akce hasičského sboru.
Požárníci se hlásí k životu jako první dobrovolná společenská organiace v obci. Již v srpnu 1945 je ustaven v Nové Vsi Sbor dobrovolných hasičů, který ve svém začátku čítá 25 členů jejichž velitelem se stal Venclů Jan, zátupcem pak Široký Boh.Z výsledků vlastních akcí zakupuje požární sbor cvičné obleky a za přispění občanů zakoupeno auto a další výzbroj. Nastává nový příliv členů a možnosti práce se rozšiřují. Hasičská jednota dala také podnět k založení další společenské organizace. Hasiči jako první sehráli v obci první divadelní hru / Anton, nezlob ! od J. Baláka / což dalo podnět k založení ochotnického kroužku ,, Hraničář " .
Československý svaz požární ochrany patřil k nejaktivnějším společenským organizacím. Vykazuje nejen dobré výsledky ve výcviku a soutěžích požární ochrany, ale podílí se i vlastními akcemi na obohacení společenského života v obci.
Za práci na pomoc v zemědělství v minulích letech a hlavně v roce 1959 zasluhují členové Požární ochrany nejvyšší uznání.